Budeme po zbytek roku 2018 vidět více turbulentních globálních trhů s aktivy? Proč jsou ceny aktiv v letošním roce volatilnější?

Vidíme vysokou šanci na turbulentní nebo „volatilní“ globální finanční trhy po zbytek roku 2018. Fixní výnos mezinárodních akcích a dluhopisů umožňuje investorům držících tyto finanční nástroje dosáhnout na relativně snadný výnos již od 2007-09, Globální Finanční krize („GFC“). Jako příklad dobře sledovaného akciového benchmarku index MSCI World vynesl 178% za 9 let, od konce února 2009, nebo průměrně 12% za rok. Tyto údaje jsou impozantní ve srovnání s nominálním růstem světového HDP, což ve stejném časovém období vzrostlo o 25% (2,5% ročně, zdroj: MMF).
Opravy globálního finančního systému, které probíhají již od Globální finanční krize už trvají velmi dlouho. Úrokové sazby v USA byly udržovány na nulové hranici (minimálně 0%) po dobu 7 let do konce roku 2015 a na nulové hranici zůstávají dnes v eurozóně, Japonsku a Švýcarsku. V Evropě se od loňského srpna přesunuly úrokové sazby mimo nulovou hranici pouze Velká Británie (na zvýšení úrokových sazeb) a Česká republika (tři výkyvy). Tváří v tvář zdánlivě slabému hospodářskému oživení v letech 2009-11, centrální banky šly ještě dále a zahájily programy „kvantitativního uvolňování“ („QE“), tisk peněz ve snaze stimulovat ekonomiky zpět ke zdraví.
Spíše než usilovat o to, aby se celosvětový hospodářský růst vrátil na zdravou úroveň, by tyto QE programy QE by podle našeho názoru nejen zvýšily cenu finančních aktiv, včetně dluhopisů, úvěrů a akcií, ale také potlačily stupeň pohybu nebo „volatility“ trhů. Centrální banky, zejména Bank of Japan, Švýcarská národní banka a ECB, nakupují a nadále zůstávají kupci rizikovějších finančních aktiv. Tyto centrální banky jsou nyní významnými držiteli těchto druhů aktiv. Ostatní účastníci trhu si byli a jsou si vědomi záměrů centrálních bank, jelikož jejich celková rozhodnutí QE jsou veřejně deklarována před jejich zavedením. Bylo tedy poměrně snadné rozhodnout o držení těchto aktiv, protože věděli, že na trhu zřejmě byli velcí kupci.
Nedávnou změnou v moři jsou rozhodnutí Federální rezervy USA (dále jen „Fed“) zvýšit úrokové sazby z nulové hranice již pětkrát a také oznámit a začít realizovat svůj záměr prodávat své americké státní dluhopisy na trhu. Klíčovým důsledkem tohoto rozhodnutí je například zvýšení výnosů desetiletých amerických státních dluhopisů z méně než 1,5% na téměř 2,9% za posledních 18 měsíců. Fed sleduje inflaci, která běží na cílové sazbě 2% a velmi nízkou míru nezaměstnanosti v ekonomice USA. Vidí také riziko, že by inflace mohla vzrůst. Fed tedy signalizuje, že další zvýšení úrokových sazeb je pravděpodobné.
Pro americké dlužníky a účastníky v celosvětovém trhu je toto narušení klidných vod po roce 2009. Americké úrokové sazby a zejména výnosy z amerických dluhopisů jsou používány jako referenční hodnoty pro dlužníky po celém světě. Byl to strach, že se tyto nárůsty skutečně uskuteční, kdy na počátku února došlo k prudkému poklesu akciových (a některých úvěrových) trhů a výraznému nárůstu volatility těchto tříd aktiv jako, je široce sledovaný US S&P „VIX Index“.
V uplynulých týdnech je čím dál zřetelnější , že Bank of Japan a ECB chtějí snížit vlastní úsilí o „QE“, i když je míra inflace pod stanovenými cíli. Jejich úmysly jsou možná připomínkou toho, že opatření mají omezený pozitivní účinek, pouze větší ochranu před hlubokou recesí.
Domníváme se, že pokud se některé, nebo dokonce všechny hlavní centrální banky pohybují směrem ke zpřísnění politiky, tržní podmínky s prudkými pohyby („volatilita“) budou přetrvávat a mohou nastat cenové korekce.
Neoficiální průzkumy, jako například od Bloombergu, naznačují, že více než polovina správců aktiv působících v Londýně, Paříži a New Yorku má méně než deset let zkušeností. Z toho vyplývá, že nikdy nezažili rozsáhlé zpřísnění měnové politiky centrálními bankami. Vzhledem k rekordním úrovním osobního, korporátního a vládního dluhu v celém světovém hospodářství mohou tyto vyšší úrokové sazby znamenat, že finanční vody budou velmi bouřlivé.