Poté, co si sepíšete svůj majetek s výjimkou nemovitostí k vlastnímu bydlení, je dalším krokem investičního procesu alokace aktiv.
Tím se myslí naplánování rozložení majetku mezi jednotlivé druhy investic podle typů cenných papírů, průmyslových odvětví nebo zeměpisných oblastí. Zároveň dobrá alokace zohledňuje vaši ochotu riskovat i dobu, po kterou můžete investované peníze postrádat. Základní stavební bloky jsou akcie obchodované na burze, dluhopisy, hotovost, nemovitosti, komodity (ropa), cenné kovy (zlato) a neveřejné akcie či fondy. Tyto kategorie se dále dělí, například: růstové akcie, dluhopisy rozvíjejících se zemí, americké dividendové akcie. Každá z těchto kategorií se chová jinak. Má vyšší či nižší očekávaný výnos, ale také jiné riziko. Některé přinášejí pravidelný výnos, jiné až při prodeji. Některé jsou obratem zpeněžitelné, jiné až po mnoha letech. Podstatné je, že pro každého investora se dá nalézt takový mix těchto stavebních bloků, který při míře rizika, kterou si zvolil, maximalizuje výnos takto sestaveného portfolia investic. Je to však dynamická záležitost – investice, které narostly je potřeba částečně prodat a jiné zase dokoupit. Zkušený investiční manažer bere kromě vývoje cen v úvahu i jak moc se ceny jednotlivých tříd aktiv pohybují společně (korelace) a jak snadno jsou prodejné (likvidita). Výsledkem alokace aktiv je proto diversifikované portfolio, tedy rozložené do více druhů investic.
Mark Robinson, EnCor Wealth management
Více k tématu alokace aktiv si můžete přečíst v našem článku:
Další díl seriálu si můžete přečíst zde na našem blogu: