Bude čínský finančí sektor katalyzátorem pro další světový úpadek?

„Finanční krokodýli“ byla fráze použitá čínským regulátorem v únoru letošního roku ve vztahu k některým finančním institucím a státním podnikům, které výrazně přispěly k bezprecedentnímu růstu objemu dluhu v druhé největší ekonomice světa na 270 procent HDP. Jak vstupujeme do druhé půlky roku 2017, je stále více jasné, že jedno z hlavních (negeopolitických) rizik, kterému globální trhy s akciemi budou čelit, je způsob, jak se bude tento obrovský dluh dál rozvíjet a maturovat. Nebezpečí podle nás spočívá v tom, že čínské vedení a úřady mohou zvolit cestu, která s velkou pravděpodobností v Číně – a ve východní Asii obecně – naruší jinak rozumně probíhající ekonomický cyklus. Při vší své velikosti zůstává Čína ekonomikou s centrálním rozhodovacím mechanismem.

Možnost vědomého rozšiřování celkového státního dluhu, který již překročil 270 procent HDP, se zdá být odmítnuta. Jiná opatření, jako je zvýšení peněžní zásoby M1 a M2, růst celkového sociálního financování a dokonce emise podnikových dluhopisů naznačují na politické rozhodnutí zastavit půjčování. Dalším svědectvím může být, jak uvedly Financial Times v jednom svém nedávném článku, že prezident Xi Jinping použil na schůzi politbyra koncem dubna stejnou rétoriku o „finančních krokodýlech“. Prezident Xi zmínil některé obří finanční konglomeráty, jako jsou Dalian Wanda, Anbang a Fosun. Zdá se, že cílem je zamezit financování těmto mezinárodně známým a aktivním gigantům jako součást zpomalovací mechaniky. Tento krok mohl mít i politickou motivaci, ale účinek bude tak jako tak stejný.

Cyklicky není Čína v nijak špatné situaci, s inflací na nízké úrovni (květnový nárůst indexu spotřebitelských cen o 1,5% meziročně) a většinou růstových ukazatelů, včetně maloobchodních tržeb (+ 10,7% v květnu meziročně), stále expandující zdravým tempem. „Zvířecí duch“, představující náladu v ekonomice a mezi investory, by měl být přiměřeně pozitivní. Lokalní kótované cenné papíry, ignorující raketově rostoucí ceny nemovitostí, však zůstávají utlumené. Jak čínský akciový, tak dluhopisový trh v tomto roce zaostávají za světovými trhy.

Někteří komentátoři a investoři (včetně nás) to vidí jako možný příznak velkého skrytého problému obrovského množství špatných úvěrů v bankovním systému ve výši bilionů čínských jüanů (nebo dokonce bilionů amerických dolarů). Nesplácené půjčky v bankách se nakonec musí vždy nějak řešit. Tento problém se objevuje téměř po celých 20 let, kdy autor tohoto článku sleduje dění v Číně. Pro čínské orgány se podobné situace v letech 1998, 2005 a 2008-9 ukázaly být rovnocenné velkému restrukturalizačnímu úkolu.

Boj s „finančními krokodýli“ a konfrontace s expanzí dluhu budou mít pravděpodobně dopad na celosvětové ceny aktiv ve druhé polovině roku 2017 a dále do roku 2018. K posunu na nižší ceny komodit už možná částečně došlo (ropa o počátku roku poklesla o 19%). Další pokles cen komodit by byl ale pravděpodobný. Také to bude mít, podobně jako při šoku z oslabení jüanu v srpnu 2015, dopad na sentiment úvěrových trhů, rozvíjejících se trhů a nadhodnocené akcie, jaké vidíme například na americkém trhu. Při tom, jak je globální „zvířecí duch“ momentálně jasně pozitivní, se trhy v tuto chvíli nezdají být na takový typ šoku připravené.