Minulý týden oznámený meziroční nárůst mezd o 7,6% za druhé čtvrtletí určitě nepřekvapil analytiky, kteří sledují trh práce v ČR, ani české společnosti, které se snaží o zaměstnat nové pracovníky.
Koneckonců, více než třetina sledovaných českých výrobních společností pro české a evropské statistické agentury (CSU a Eurostat) uvedla, že již dvě čtvrtletí mají nedostatek pracovních sil v rozsahu, který omezuje výrobu. Nepřekvapí tudíž, že v zemi s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU (2,9% podle Eurostatu, 4,1% ČSÚ) dochází k bezprecedentnímu zvyšování platů v soukromém sektoru. A vzhledem k tomu, že se ekonomice dosáhla meziročního růstu HDP o 4,7%, je jen malá pravděpodobnost, že do roku 2018 dojde ke snížení mzdové dynamiky. Co to znamená pro ekonomiku, inflaci a úrokové sazby?
Dobrou zprávou pro ekonomiku v současné době je, že inflace měřená podle indexu spotřebitelských cen se pohybuje meziročně pouze na 2,5% (údaj z července) po červnovém 2,3%. Reálná mzda (7,6% mínus 2,3%) tak vzrostla o 5,3% více než inflace. Toto jsou peníze, které podporují růst celkové spotřeby v zemi. A ne všechno se přitom utratilo na spotřební zboží, jak dokazuje fakt, že druhým hnacím článkem růstu reálného HDP o 4,7% ve 2. čtvrtletí 2017 byly firemní a soukromé investice. Tyto výdaje časem přirozeně povedou k inflaci, protože poptávka po práci, půdě nebo materiálech potřebných pro tyto investice by měla v krátkodobém horizontu přesáhnout nabídku a vytlačit ceny nahoru. To je podstata zdravé, „poptávkou tažené“ inflace.
Špatná zpráva je v dlouhodobějším horizontu: Ekonomika nemůže každoročně absorbovat takový nárůst mezd, aniž by ztratila konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. Česká pracovní síla je však levná (částečně kvůli režimu ČNB v období 2013-17) a poměrně produktivní, takže ještě nějakou dobu potrvá, než se tento trend stane brzdou dalšího hospodářského růstu. Muselo by dojít k výraznému a rychlému posílení měny (směrem k 21-22 CZK/EUR), aby to opravdu citelně zasáhlo hospodářský růst, protože Německo a další klíčové exportní země jsou dnes poměrně „zdravé“.
Pro bližší období je pravděpodobné, že tlak mezd na inflaci pravděpodobně brzy posune index spotřebitelských cen na úroveň kolem 3,0%, čímž přiměje ČNB ke zvyšování úrokových sazeb. Očekáváme zvýšení základní sazby o 25 bodů na 0,5% na jednání ČNB 27. září, nejpozději 2. listopadu. Růst mezd je mimo jiné dalším důkazem, že se česká ekonomika chová standardně a že by úrokové sazby měly být na normální úrovni (2,5% -3,0%), tj. výše než inflace.
Z aktiv jsme nadále opatrní vůči českým dluhopisům a přikláníme se k investicím do rostoucích aktiv, jako jsou akcie a nemovitosti. Držíme se našeho výhledu měnového kurzu CZK/EUR blíže k 25,0 do konce roku, neboť perspektiva dalšího zvyšování sazeb by měla posilovat měnu. Silnější měna pak sama o sobě pomáhá přiškrtit inflaci prostřednictvím nižších dovozních cen.